15. 9. 2020 | Reflexe

Feministka ≠ sprosté slovo

Sára Ciancimino

Proč se bojíme říkat samy o sobě, že jsme feministky? Proč má stále v myslích mnohých prostor domněnka, že se jedná o něco kontroverzního, odvážného nebo příliš vyhraněného? S přáním otevřít se všem, kteří mají odlišné vnímání, jsem se pokusila formulovat, co v mém slovníku toto slovo znamená. Být feministka pro mě třeba znamená:

zdroj ig: plakatujem_prahu

• věřit, že jen proto, že nemám podprsenku, nemá nikdo právo mi upřeně koukat na prsa, nebo je polichotit jakýmikoliv poznámkami

• věřit, že dívka se může vyznat v mapě či cizím městě líp, než její kámoš… a nebo taky klidně ne

• věřit, že na kojící ženu není pohoršující pohled, zato na pána, co čůrá na Krajský soud (jo, to je ten naproti Desertu), ano

• věřit, že se nemusím stydět za své tmavé chloupky na rukách či nohách o nic víc než za své husté tmavé vlasy

• věřit, že asi není na světě nic tak sexy jako tatínek na rodičovské dovolené

• věřit, že mluvit otevřeně a vkusně o menstruaci je stejně přijatelné jako mluvit o jakémkoliv jiném tématu souvisejícím s tělesným či psychickým zdravím, které nás ženy bez rozdílu nějakým způsobem ovlivňuje a není třeba dělat, že ne

• věřit, že mrskání na Velikonoce je fakt „weird“ kulturní zvyklost a našla by se minimálně hrstka žen, které by se mnou souhlasily

• věřit, že stejně jako může opilý (nebo střízlivý) muž obtěžovat na baru slečnu, může naprosto stejně žena obtěžovat kluka svými nevhodnými a nevyžádanými doteky, návrhy či poznámkami… a není to v pořádku

• věřit, že by pan barman nebo paní barmanka měli v takových případech zasáhnout

• věřit, že kdokoliv poblíž by měl v takových případech zasáhnout

• a věřit, že je důležité své nepříjemné zážitky spojené se sexismem, sexuálním obtěžováním a násilím sdílet, ne jen s mámou a kamarádkami, ale především se svými partnery, kolegy a fellas.

Psaní této divnoskeče bylo součástí osvobozující terapie sdílením mých nepříjemných zážitků a zkušeností nasbíraných za léto podivného roku 2020. Nepíšu o ničem objevném – mnohým přijdou výše zmíněné věci samozřejmé. Ale jak by se zachoval v jakkoliv nekomfortní situaci váš kamarád, bratr nebo partner? Nebojme se o tom mluvit. Hledat hranice, hledat hodnoty, hledat pochopení. Hledat ideály a šířit je.

Pokud se chcete o tématu dozvědět více od povolanějších:
https://konsent.cz/

A
Sára Ciancimino, fotografie: Vendula Hlaváčková