Aby na konci něco bylo, musí se začít. A ty začátky jsou často důležitější, než si přiznáváme. Důležitější, než samotná myšlenka, možná i než cíl.

Tisíce znaků, desítky stránek, hodiny a hodiny přetřásání jejich obsahu v malé učebně ve čtvrtém patře.
Stovky fotek, telefonáty a emaily, netrpělivá paní v tiskárně, sdílená únava, sdílená radost.
A pak. Nervozita, inkoust usychající na stránkách a měsíce příprav v papírové krabici v atriu divadelní fakulty.

A na Začátku? Pár kamarádů u stolu s ideou a otázkou – chceme s tím vážně začít?
A začali jsme.

Já se v našem časopise starám o to, aby všechno hezky vypadalo.