Ve čtvrtek 15. února se v netradičním prostoru na Staré ulici na Cejlu konala burza textů pro letošní Salon původní tvorby. Jak se tam promítlo téma tohoto ročníku Úrodná půda a co bylo od minulých ročníků, kromě nové lokace, odlišné?
Jako student 1. ročníku činoherního herectví se Salonu původní tvorby účastním poprvé. Díky nápadu organizačního týmu (2. ročník Ateliéru režie a dramaturgie ve spolupráci s Ateliérem produkce a Ateliérem scénografie) uvést burzu textů performativně jsem se však dostal přímo do centra dění. Většina našeho ateliéru se totiž stala v této performance účinkujícími. Úkolem bylo stát se oživlými principy, hesly, která se pojí s tématem (ú)rodné půdy, byli jsme bytostmi v kuklách se jmény jako: přetíženost, identita, vlastenectví a mnoho dalších. Kuklu si navlékli i členové Ateliéru režie a dramaturgie, v rámci performance zazněly klíčové myšlenky letošního salonu a spojením všech performujících zahájil burzu elektronický tón (představte si zařízení, které se při uzavření „obvodu“ z lidí rozezní jako varhany).
Po performance nastal čas si přečíst texty v burze, diskutovat o nich nebo se jen tak bavit s dalšími účastníky. Jako redaktora Ateliéru 205 mě však čekal ještě jeden úkol. Před začátkem afterparty s DJem jsem se organizačního týmu zeptal na několik otázek, abyste se o Salonu původní tvorby 2024 dozvěděli ještě více.
Kdo jste?
Děláme tuhle akci, kterou má náš ročník povinně. Nutno dodat, že povinně nemusí znamenat nudně nebo bez zájmu.
Když mluvíte o zájmu, určitě jste si museli váš ročník salonu upravit, přetvořit do vlastní podoby. V jakém duchu se letos nese?
Tenhle Salon původní tvorby má za téma (Ú)rodnou půdu. Což je obecné téma, kterým jsme si definovali jak ekologické klima, tak klima na půdě školy a klima, které se odehrává v člověku, je to hodně široké. V anotaci máme hesla, slova, která jsme si ze spojení úrodná půda vyvodili jako asociační řadu – a z ní vycházíme. Jsou to asociace jako zem, půda, univerzitní půda, privilegovanost nebo vykořistění. To téma může pomoct potenciálnímu autorovi textu něco napsat, chtěli jsme, aby bylo otevřené záměrně, proto ta hesla zaznívají v takové četnosti.
Burza se odehrává v docela zvláštním prostoru, který slouží pro jednorázové akce. Je to ale i bývalé squatové prostředí, ještě předtím to byla ocelárna, teď je to mimo jiné útulný bar. V čem spočíval váš výběr místa?
Prostor jsme znali z dřívějška, když jsme ho viděli, bylo nám jasné, že tady tu burzu musíme udělat, poněvadž máme zkušenost s burzou z předešlých ročníků. Ty se odehrávaly na Skleněné louce, tradičně v útulné kavárně/vinárně. Tím, že chceme manifestovat věci, které nám přijde důležité manifestovat i skrze vyjmenované pojmy a celkové téma, přišlo nám super lidi vyhodit z nějaké té tradice a přesunout se trochu od centra, nacházíme se na Cejlu. Zároveň jde o prostor, který teprve vzniká, takže se nám zdá dobré probudit ho k životu. Je výjimečný tím, že je to napůl zbořený barák v rekonstrukci, je prorostlý organickým životem. Přišlo nám dobré lidi vyhodit z nějaké té tradice.
Kolik přišlo textů? A spojuje je něco?
Spojuje je to, že jsou autorské, což je podmínka. Jinak je nespojuje nic. Každopádně je jich teď kolem 50. Ale důležité je dodat, že se to vymyká předchozím ročníkům tím, že je možnost zasílat texty otevřená všem. Většinou je snaha fokusovat Salon na studenty JAMU, letos je většina textů mimojamáckých, což tak vyplynulo, ale zároveň jsme tím potěšeni.
To je super! Takže mimo DF JAMU přispívali studenti uměleckých škol nebo i odjinud?
Třeba studenti z Masarykovy univerzity, lidi z Olomouce, několik textů z DAMU, ale některé jsou i z úplně neuměleckých oborů nebo od nestudentů. Spíš jsme měli potřebu o Salonu dát vědět ještě někam dál než jenom okruhu naší fakulty.
To se hádám povedlo, i tady na burze je několik účastníků mimo JAMU. Nicméně čím byste teď přilákali JAMU studenty na samotný Salon původní tvorby, který se koná 8. a 9. března?
Určitě teď nemůžeme lákat divadelním programem, protože je neznámý, dokud se nevytvoří týmy po dnešku, co si vyberou texty, které pak budou zveřejněny na našich stránkách. Ale vlastně jsme se dost zaměřili i na off-program, takže 9. bude projekce filmu Po prolomení ticha o inicitiativě Ne!musíš to vydržet na DAMU, jako host přijede ombudsman z DAMU a budou se vést diskuze o tom, jak je to u nás a u nich na škole. Je to spojené i s Ekobuňkou JAMU. Dále jsou v off programu i besedy iniciativy pro nájemníky, protože se tohle téma hodně dotýká studentů, kteří nemají na nájem, a nemají kde bydlet.
Pak taky přijede kolektiv Prádelna, což je kolektiv žen bez domova, jejich filmy budeme na akci promítat ve smyčkách. Přijedou s pojízdnou prádelnou a můžete si u nich nechat i vyprat. Taky se bude vyrábět merch, který spočívá v tom, že se na kanály pokládá barva a pak se otiskávají na trička. A v neposlední řadě budou koncerty: pražské kapely Maggi gang, přijedou se svým albem Smrt umění, a kapely s protagonistou, DJem, který tu hraje dneska – na Salonu k němu přibudou ještě dvě operní zpěvačky, půjde o mixování opery s moderní hudbou.
Určitě je na co se těšit, já moc děkuji za rozhovor Amálii Dvořákové, Divišce Rysové, Sabině Kašparové a Arnoštu Haškovi.
Nezbývá než se k pozvání na Salon původní tvorby připojit. Tématem 11. čísla Ateliéru 205 je přeci jen otázka: Jsem tady správně? A věřím, že na letošním Salonu narazíte v hledání odpovědi na úrodnou půdu.
Salon původní tvorby je už tradiční událostí života na divadelní fakultě JAMU. Studenti (a tentokrát nejen z JAMU) pošlou do burzy svoje umělecké texty (básně, povídky, jednoaktovky atd.), které si pak během burzy textů může kdokoliv přečíst a sám či v týmu zpracovat. Vznikají inscenace i audiovizuální díla a kreativitě se meze nekladou. Na samotném Salonu původní tvorby se pak výsledné práce představují, inscenují, doprovázeny rozmanitým off-programem.
Jakub Syrovátka
Fotografie: Adéla Šperková
